Vzpomínky ke vzniku Klubu vojáků v záloze KVZ Praha 10
[dropcap]U[/dropcap]běhlo již mnoho času a vzpomínky nemusí být vždy úplně dokonalé a přesné. Byl jsem ale požádán o komentář k okolnostem vzniku Klubu vojáků v záloze Praha 10. Tak se tedy pokusím být co nejpřesnější.
Začnu možná trochu zeširoka. Již od dětství jsem byl mými rodiči vychováván k vlastenectví i odpovědnosti za obranu vlasti. Tenkrát byla samozřejmě úplně jiná doba. Svět byl rozdělen na dvě znepřátelená vojenská uskupení a předvojenská výchova probíhala v úplně jiných poměrech a přístupu, zejména ekonomickému, státu k těmto otázkám.
Pro orientaci – první tři seskoky padákem ve Svazarmu mě tehdy stály celkem 100,- Kčs a další byly hrazeny brigádnickou činností na letišti. Nedávno jsem se dozvěděl od příslušníka 4. brigády rychlého nasazení, který „sloužil“ u výsadkářů, že se jim sice dostalo pozemní přípravy, ale kdo si chtěl „skočit“ musel zaplatit Kč 750,- za 1 seskok – a to ještě v rámci vojenské základní služby – tedy před profesionalizací armády. Nebylo tedy divu, že jsem se stal již dlouho před absolvováním vojenské základní služby členem Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) a absolvoval jsem v něm předvojenský výsadkářský výcvik. Moje následná vojenská dráha byla tím zcela jasně predestinována a protože jsem byl zdravý, vycvičený a s ukončeným středoškolským vzděláním, nebylo divu, že jsem v průběhu vojenské základní služby absolvoval i Školu důstojníků v záloze.
Několik let po ukončení vojenské základní služby jsem byl jedním z několika nadšenců, kteří na podniku, kde jsme pracovali založili základní organizaci Svazarmu. Ta fungovala až do období společenských změn v roce 1989 a v dobách své největší slávy měla cca 130 členů. Po zániku Svazarmu jsme hledali možnosti uplatnění našich znalostí a možnosti vyjádření celoživotního postoje k obraně vlasti i státním orgánům tyto myšlenky symbolizujícím. Někdy v roce 1993/94 jsem se, prostřednictvím plk. Miroslava Sívka, dostal do kontaktu s panem plk. Jaromírem Komárkem, který se z iniciativy Obvodní vojenské správy Praha 10 v Sobotecké ulici snažil o založení Klubu vojáků v záloze na Praze 10, jako dílčí organizace nově vzniklého Svazu vojáků v záloze.
Ve stejné době obnovoval např. paralelně z popudu stejné OVS plk. Ing. Václav Prokeš činnost předválečného Svazu důstojníků a praporčíků v záloze. Znovu jsme tedy zakládali a prvním předsedou nově vytvořeného KVZ Praha 10 se stal plk. Miroslav Sívek a já byl členem klubového výboru. Paradoxně měl nově vzniklý klub převážnou část členské základny z bývalých členů naší svazarmovské organizace a to znamená, že členů, žijících na Praze 10 v něm, z celkem cca 25 osob, bylo minimálně. I s ohledem na podstatně menší počet zájemců, se nově vzniklý klub vyprofiloval, oproti původní organizaci, která se zabývala čtyřmi odbornostmi (střeleckou, motoristickou, běžeckou a radistickou), jako klub výhradně střelecký. Klub navázal, byť s menší členskou základnou, důstojně na dřívější tradice a zařadil se do práce v pražské oblasti i do činnosti na mezinárodním poli. Z jeho řad vzešlo několik funkcionářů jak na oblastní úrovni, tak i na úrovni celosvazové.
V současné době se podařilo Klub vojáků v záloze KVZ Praha 10 omladit a je předpoklad, že se i nadále bude zvyšovat úroveň jeho práce. K tomu bych chtěl popřát jak vedení klubu, tak zejména jeho členům hodně úspěchů a zdaru v další činnosti.
Ing. Jan Bada, mjr. v.v.